Tankování u vás doma by mohlo být možné, otázka je jak se rozhodnou autority, ale rozhodně by to bylo realizovatelné.  Už dnes si můžeme sami doma dobít naše elektrická auta. Takže se správným vybavením si můžete vyrábět vlastní vodík, je “jen” potřeba ho stlačit aby byl použitelný do vozidla. A pokud chceme být ohleduplní k životnímu prostředí znamená to využít samozřejmě zelenou elektřinu, tj. solární panely na střeše či větrné turbíny.  

 
Zde palivová stanice pro domácí použití vyvinuta Hondou, tato stanice též zajišťuje elektřinu pomocí palivového článku 
(obrázek 13)

 

Benzín a nafta
Téměř 150 let jsme se vice či méně spoléhali na benzín a naftu, aby poháněly naše vozidla a plavidla na silnicích, na vodě a ve vzduchu. Už před vice než 100 lety zde byly další možnosti, které mohly velice pravděpodně uspět právě místo benzínu a nafty. Elektřina například byla velmi vyspělá, spousta různách typů elekrických vozidel existovala před vice než 100 lety. Rychlostní rekordy přes 200 km/h se ukutečnily v elektrických automobilech na rychlostních okruzích v Americe na začátku minulého století. Vozidla poháněná párou byla další možností a to nejen vlaky, ale i osobní vozidla. Otázkou zůstává jak to, že nakonec vyhrál benzín a nafta? Na tuto otázku asi stěží dostanete odpověď. Další relevantní otázka je; jak by bývalo vypadalo životní prostředí dnes, kdyby se bývaly byly našly ještě další alternativy? 

Potýkali bychom se s celosvětovým nárůstem teploty jaký máme dnes, kdybychom bývali investovali do něčeho jiného namísto benzínu a nafty? Faktem je, že když auto a spalovací motor vstoupily začátkem minulého století na scénu, tak to bylo považováno jako dobrá investice pro životní prostředí, potože velká města po celém světě měla velké problémy se všemi těmi koňmi v ulicích táhnoucí povozy jak se božím tak s lidmi. Velký problém byl, že koně též museli vykonávat svoje přirozené potřeby a to kdykoliv a kdekoliv, což znamenalo výkaly.

 
Takto vypadala města na začátku minulého století, ten zápach musel být znatelný (obrázek 14).

 

Nutno dodat, že to bylo něco co koně dělali 24 hodin denně bez ohledu na to, jestli stáli a nebo tahali povozy, narozdíl od aut, které nespotřebovávají žádné palivo ani nevypuštějí žádné výfukové plyny pokud je nepoužíváme.  

Vodík v této době nebyl příliš využíván a už nebyl významný jako pohon pro vozidla na silnicích, aspoň ne pro běžné použití, a výzkum spíše stagnoval. Namísto toho ale přišli na to, že je možné využít lehký plyn k tomu, aby se plavidla a letadla vznášela, jako Zeppelin. Vlastně byly zamýšleny pro helium a byly užívaný k létání přes Atlantik. Ferdinand Adolf Heinrich Von Zeppelin, který se narodil v Německu na začátku 19. století, stojí za těmito vzdušnými plavidly. Amerika sice byla v té době světovým leaderem ve výrobě helia, ale zároveň nedovolovala jeho export, plavidla byla tedy plněna vodíkem. Bohužel, ve spojení se vzduchem a nebo kyslíkem se vodík stal vysoce hořlavým. V roce 1937 během letu v Americe se Zeppelin Hindenburg vznítil při přistání. Věří se, že byl zasažen bleskem, ale dodnes není jasné zda právě to způsobilo havárii nebo jestli to byla sabotáž. Celá věc byla též zachycena kamerou. Plavidlo rychle klesalo dolů k zemi a požár se šířil velice rychle. 35 lidí na palubě a jeden člověk na zemi zahynulo. Jestli právě toto přispělo ke skeptickému pohledu na vodík či nikoliv se můžeme pouze domnívat, ale film, který celou pohromu ukazuje měl pravděpodobně velký dopad na použít plynu. Nehoda Hindenburgu zahájila konec ery velkých vzducholodí té doby.

 
Luxusní vzducholoď Hindenburg zachycena na fotografii při její havárii v roce 1937, 36 lidí zahynulo (obrázek 15)

 

V dnešní době se znovu pokračujes  vývojem velikých vzducholodí, jen stale není jasné jestli budou plněny vodíkem či heliem. Důvod pro obnovu vzducholodí je ten, že jsou ekologičtější než běžná letadla.  

[1](This Day in Aviation, 2023)

[2].(SO-rummet, 2022)

 

Naposledy změněno: čtvrtek, 2. listopadu 2023, 09.00