OSTATNÍCH TECHNOLOGIE VÝROBY VODÍKU Z FOSILNÍCH PALIV
Zplyňování uhlí
Nejstarší metoda výroby vodíku. Uhlí je ohřáto na teplotu 900 °C, kdy se přemění na koksárenský plyn. Tento plyn obsahuje jako spalitelné složky vodík, metan, oxid uhelnatý a malé množství nenasycených uhlovodíků. Obsah vodíku je až 60 %. Plyn se poté smíchá s párou a přidá se katalyzátor obvykle na bázi niklu.
Reformování benzinů
Procesy používané ke zvyšování oktanového čísla benzinů, při nichž se nízkooktanové benziny přeměňují na vysokooktanové cyklizací a dehydrogenací v přítomnosti katalyzátorů (Pt, Rh, apod.). Probíhá aromatizace benzinů a tím se zvyšuje oktanové číslo. Vodík je přitom odpadním produktem.
Plasma reforming
Existuje několik odnoží této technologie, nejznámější je takzvaný Kvaerner-process vytvořený norskou firmou stejného jména. Díky nejnovějším technologiím je tento způsob výroby ekologicky čistý. Uhlovodíky jsou v reaktoru za vysokých teplot (1600 – 2000 °C) rozděleny na jejich komponenty uhlík a vodík v plasmovém hořáku. Největší výhodou oproti ostatním reformovacím metodám je transformace veškerého uhlíku na saze bez vzniku škodlivého CO2. Produkty plasma reformingu jsou zhruba ze 48 % čistý vodík, 40 % tvoří uhlík ve formě sazí a 10 % zaujímá přehřátá pára. Nevýhodou jsou vyšší energetické nároky, na 1 m3 je potřeba 2 - 2,5 kWh energie.
V této kapitole byly popsány nejrozšířenější způsoby výroby vodíku z fosilních paliv. Tyto technologie se postupem času stále zdokonalují, zvyšuje se jejich účinnost a snižují se energetické nároky. Nevýhodou všech výrob vodíku z fosilních paliv je vznik velkých množství skleníkových plynů. Aby se nemusely tyto plyny vypouštět do atmosféry je třeba je někde permanentně uchovat. K tomuto účelu slouží prázdné ropné nádrže nebo podzemní vodní rezervoáry. Studie z roku 1996 ukázala, že kapacita pro uložení skleníkových plynů v Evropě činí 806 miliard tun CO2. Většina tohoto prostoru se nachází na Norském šelfu, kde je místo na 476miliard tun CO2 v podzemních vodních rezervoárech. Všechen tento prostor by vystačil k ukládání emisí ze všech elektráren v Západní Evropě na spoustu století.[1]
[1] Hydrogen technologies. Bellona, [online]. Dostupné z: http://www.interstatetraveler.us/Reference-Bibliography/Bellona-HydrogenReport.html