ELEKTROLÝZA VODY

Vodní elektrolýza znamená dělení vody na vodík a kyslík. Vlivem průchodu stejnosměrného proudu vodným roztokem se štěpí chemická vazba mezi vodíkem a kyslíkem, na anodě se vylučuje O₂ a na katodě H₂, viz obr. 3. 2H₂O ⟶ 2 H₂ + O₂. Vodík vznikající na katodě je jímán a následně skladován. Proces může probíhat za pokojových teplot a pro jeho chod je nutná pouze elektrická energie. Touto metodou výroby vodíku se dosahuje velmi čistého vodíkového plynu, který už není třeba dále dočišťovat. Proces je vhodný pro aplikace, které vyžadují velmi čistý vodík a kyslík. Ve světovém měřítku se elektrolýzou vyrábí pouze malý zlomek vodíku. především vysoké náklady na výrobu elektrické energie.  Zařízení pro elektrolýzu se nazývá elektrolyzér. Skládá se z nádoby, elektrolytu a elektrod. Účinnost samotného procesu se pohybuje v rozmezí 80 – 92 %, lze ji zvýšit přídavkem elektrolytu, který zvýší vodivost vody. Účinnost elektrolytické výroby je ovlivněna zejména účinností výroby elektrické energie, která je pro současné zdroje 30 – 40 %. Celková účinnost elektrolýzy se pak pohybuje v rozmezí 25 – 35%. Ve srovnání s ostatními metodami je elektrolýza velice energeticky náročná. Spotřeba energie na výrobu 1 m³ vodíku je v dnešní době přibližně 5,2 kWh, což vzhledem k hustotě vodíku dělá 57 kWh na výrobu jednoho kilogramu tohoto plynu. Elektrolýza je jedna z ekologicky nejčistějších výrob vodíku. Vzhledem k čistotě procesu, produkci velice čistého vodíkového plynu a jeho obnovitelnosti má elektrolýza vysoký potenciál do budoucna, kde jedinou nevýhodou je velmi vysoká spotřeba elektrické energie.[1] Elektrolýza se využívá v oblastech s levnou a „zelenou“ energií, kde se proces používá v případě nadbytku elektřiny. Navíc elektrolýzou produkujeme i kyslík, který lze také využít.