VYSOKOTEPLOTNÍ ELEKTROLÝZA

Někdy též nazývaná parní elektrolýza je velice podobná klasické elektrolýze s tím rozdílem, že část dodávané energie tvoří elektrická energie a část je přivedena ve formě tepla, čímž je zvýšena celková účinnost procesu. Do elektrolyzéru vstupuje pára a vodík. Vystupuje z něj obohacená směs obsahující 75 %_hm vodíku a 25 %_hm páry. Vodík je pak z páry oddělen v kondenzační jednotce. Reakce probíhající ve vysokoteplotním elektrolyzéru je reverzní k reakci probíhající v palivových článcích s pevnými oxidy. Provozní podmínky procesu vyžadují teploty v rozmezí 600 – 1000°C. Výhodou je zvýšení účinnosti díky snížené spotřebě elektrické energie a snadnějšímu překonání aktivační bariéry na povrchu elektrody. Celková účinnost vysokoteplotní elektrolýzy může dosahovat 45 – 50 %. Energetické nároky jsou tedy menší než u běžné elektrolýzy, při růstu teploty vstupní páry klesá spotřeba elektrické energie. Stejně jako u běžné elektrolýzy se jedná o velice čistou metodu. Neustále probíhá zdokonalování této metody. Díky svému velkému potenciálu je vysokoteplotní elektrolýza slibným kandidátem na výrobu vodíku ve velkém měřítku. V praxi se používá výhradně energie z jaderných elektráren.[1]