ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ

Existuje několik druhů palivových článků, které se od sebe liší především typem elektrolytu a provozní teplotou. Systémy se liší jednak chemickými reakcemi probíhajícími na jednotlivých elektrodách, provozní teplotou i účinností elektrochemických přeměn.

Podle provozní teploty dělíme články na:

Ø  nízkoteplotní 60 ÷ 130 ºC

Ø  středoteplotní 160 ÷ 220 ºC

Ø  vysokoteplotní 600 ÷ 1050 ºC

Podle typu elektrolytu se články dělí na články s:

Ø  alkalické články (AFC’s – alkaline fuel cells) v nichž je elektrolytem zpravidla zředěný hydroxid draselný KOH

Ø  články polymerní s iontoměničovou membránou (PEMFC’s – polymer elektrolyte membrane fuel cells) v nichž je elektrolytem tuhý organický polymer

Ø  články s kyselinou fosforečnou (PAFC’s – phosphoric acid fuel cells) v nichž je elektrolytem kyselina fosforečná HPO3

Ø  články s roztavenými uhličitany (MCFC’s – molten carbonate fuel cells) v nichž je elektrolytem směs roztavených uhličitanů

Ø  články s tuhými oxidy (SOFC’s – solid oxide fuel cells) v nichž jsou elektrolytem oxidy vybraných kovů[1]

Automobil na vodíkový pohon s palivovým článkem musí obsahovat i další velmi podstatné díly, bez kterých by nebyl schopen provozu:

Ø  palivová nádrž: jeden nebo více speciální válců uskladňují stlačený vodík při tlaku od 30 do 70 MPa.

Ø  baterie: ukládá elektrickou energii a pomáhá autu s akcelerací. Energii získává z rekuperace, přeměňuje kinetickou energii při brždění nebo zpomalování na elektrickou.

Ø  elektromotor: motor s vysokým točivým momentem pohání buďto přední nebo zadní nápravu. Energii získává přímo z palivového článku nebo z baterie. Vyžaduje menší údržbu než spalovací motor.