Zkapalněním vodíku dojde ke zvýšení energetického obsahu na jednotku objemu, proto lze v kapalném skupenství uložit větší množství energie v daném objemu, než je tomu u skupenství plynného. LH2 (liquid H2) je uložen při teplotě –253 °C Energie potřebná pro zkapalnění je vysoká, obvykle se uvádí 30 % energie, která lze získat spálením zkapalněného vodíku. Následně je třeba počítat se ztrátami, které činí asi 3 % z objemu uskladněného vodíku na den. Proto je třeba vymyslet nové metody zkapalnění, které sníží požadavky na energii, a tím i náklady na celý proces.

                                                                Obrázek 7: Kryogenní nádoba na vodík

 

Zdroj: Wikimedia Commons, 2023

Zdroj[1]

Důležitým faktorem ovlivňující energetickou náročnost je přeměna ortoformy na paraformu. Ortoforma představuje molekulu vodíku, kde mají atomy v molekule symetrický spin, zatím co paraforma má asymetrické spiny. Paravodík je stabilnější při nižší teplotě a nese nižší entalpický obsah. Z toho důvodu se při přeměně uvolňuje teplo, které zvyšuje energetickou náročnost procesu. Dalším faktorem je požadavek na čistotu plynu. Kromě helia je třeba ostatní plyny odstranit. Především CO2, CO, CH4 a kyslík, který nesmí překročit 1 mg.kg-1 (po překročení hrozí exploze).

LH2 se skladuje ve vícevrstvých nádobách s velmi dobrými izolačními vlastnostmi. Tyto nádoby jsou vybaveny přetlakovým mechanismem. Vlivem přestupu tepla z okolí dochází k vypařování LH2, a tím zvyšování tlaku v nádobě. Aby nedošlo k destrukci nádoby, je pomocí přetlakového mechanismu regulován tlak v nádobě odpouštěním vypařeného LH2. U běžně používaných nádob dosahují tyto ztráty až 3 % z obsahu na den. V některých případech je vypařený LH2 zachycován a stlačován do přídavných tlakových lahví.[2]

 
 

Srovnání konvenčních metod

Následující tabulka srovnává hmotnostní a objemové parametry pro plnou nádrž osobního automobilu střední třídy s dojezdem přibližně 500 km. To odpovídá 6 kg H2 a 45 l benzínu.

Typ nádrže

Hmotnost nádrže [kg]

Objem nádrže [l]

Nádrž s benzínem

55

45

Kryogenní nádrž

100

180

Ocelová láhev 350 bar

360

290

Láhev z kompozitu 350 bar

120

290

Láhev z kompozitu 450 bar

130

230

Láhev z kompozitu 700 bar

140

200

 

Vozidlo s dojezdem 500 km bude mít tedy přibližně čtyřikrát až šestkrát objemnější nádrž oproti vozidlu spalující benzín a dvakrát až třikrát vyšší hmotnost nádrže (v případě ocelových lahví až sedmkrát).



[1] Wikimedia Commons. [online]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/w/index.php?search=liquid+ hydrogen+container&title=Special:MediaSearch&go=J%C3%ADt+na&uselang=cs&type=image

[2] DLOUHÝ, Petr a Luděk JANÍK. Skladování vodíku I. Česká vodíková technologická platforma[online]. 2007. Dostupné z: http://www.hytep.cz/cz/vodik/informace-o-vodiku/transport-a-skladovanivodiku/ 495-skladovani-vodiku-i