Vodík lze přepravovat v kapalné formě, která se nazývá kryogenní kapalný vodík (LH2). Musí být skladován a přepravován při extrémně nízkých teplotách, obvykle kolem -253 °C. LH2 má jako palivo řadu výhod. Má vysokou hustotu energie, což znamená, že relativně malé množství LH2 obsahuje velké množství energie. Je to také čisté palivo, při jehož spalování vzniká pouze voda.

S přepravou LH2 je však spojena i řada problémů. Vyžaduje specializovanou a nákladnou infrastrukturu pro skladování a přepravu, protože musí být udržován při extrémně nízkých teplotách, aby zůstal kapalný. Jedná se také o vysoce těkavé palivo, které může představovat bezpečnostní riziko, pokud se s ním nezachází správně. Navzdory těmto problémům má LH2 potenciál stát se v budoucnu důležitým palivem pro dopravu, zejména pro přepravu zboží na dlouhé vzdálenosti.

Vodík lze po silnici přepravovat v kapalném stavu ve specializovaných kryogenních cisternách, které jsou určeny k přepravě kapalin, jež jsou extrémně chladné, jako je například kapalný vodík. Tyto cisterny jsou obvykle vyrobeny z nerezové oceli a jsou izolovány, aby pomohly udržet extrémně nízkou teplotu kapalného vodíku. Samotné cisterny jsou navrženy tak, aby odolaly vysokému tlaku, který vzniká při expanzi kapalného vodíku při jeho zahřívání.

Při nakládání kapalného vodíku do cisterny se vodík přečerpává ze skladovací nádrže do cisterny pomocí přečerpávacího potrubí. Přečerpávací potrubí je vybaveno řadou ventilů a bezpečnostních zařízení, která zabraňují úniku. Cisternové vozidlo má také vlastní bezpečnostní systémy, jako jsou přetlakové ventily, které zabraňují nehodám během přepravy.

Jakmile je cisterna naložena kapalným vodíkem, může být přepravena na místo určení po stejných silnicích a dálnicích, které používají ostatní vozidla. Řidič cisternového vozidla musí být speciálně vyškolen, aby dokázal zacházet s jedinečnými vlastnostmi kapalného vodíku a dodržovat všechny bezpečnostní protokoly. Cisternový vůz musí také řídit opatrně, aby nedošlo k otřesům nádrže, které by mohly způsobit, že se kapalný vodík začne oteplovat a změní se na plyn, čímž se zvýší tlak uvnitř nádrže.

Je důležité si uvědomit, že přeprava vodíku v jakékoli formě, včetně kapalného vodíku, s sebou nese určitá rizika a vyžaduje přísná bezpečnostní opatření, aby se předešlo nehodám.

Možnou variantou přepravy velkého množství vodíku na velké vzdálenosti je přeprava vodíku lodí. Existuje však několik problémů, které je třeba vyřešit, aby se tato možnost stala životaschopnou. Jedním z problémů je konstrukce kryogenních kontejnerů, které vydrží drsné podmínky přepravy po moři. Kromě toho je třeba při manipulaci s kryogenními kapalinami a jejich skladování zohlednit bezpečnostní aspekty, jako je riziko rozlití a úniku.

Navzdory těmto problémům probíhá úsilí o vývoj bezpečných a nákladově efektivních metod přepravy vodíku na lodích. Například projekt Evropské unie HYFLEET:CUTE prokázal proveditelnost použití malého plavidla k přepravě vodíku z výrobních zařízení na moři do přístavů za účelem distribuce. V budoucnu by bylo možné přepravovat vodík ve větším množství pomocí speciálních plavidel, která jsou určena speciálně pro přepravu kryogenních kapalin.