Tlakové nádrže na vodík jsou zásobníky určené ke skladování plynného vodíku pod vysokým tlakem. Často jsou vyrobeny z kompozitních materiálů, jako jsou uhlíková vlákna nebo sklolaminát, které jsou lehké a dostatečně pevné, aby odolaly tlaku plynu uvnitř nádrže.

Plynný vodík se v tlakových nádržích skladuje proto, aby se zvýšilo množství plynu, které lze v daném objemu uskladnit. Při skladování vodíku pod vysokým tlakem se zvyšuje jeho energetická hustota, což umožňuje, aby zabíral mnohem méně místa. Díky tomu je možné skladovat velké množství vodíku v relativně malé nádrži, což z něj činí atraktivní možnost pro použití ve vozidlech s palivovými články a v dalších aplikacích, kde je omezený prostor.

Existuje několik typů tlakových nádrží na vodík, včetně těch, které jsou určeny k opětovnému plnění, a těch, které jsou určeny k likvidaci po vyprázdnění. Některé nádrže jsou také určeny k použití v kombinaci s jinými typy skladovacích systémů, jako jsou kryogenní nádrže, které se používají ke skladování vodíku v kapalném stavu při velmi nízkých teplotách.

Aby byla zajištěna bezpečnost plynu uvnitř nádrže, jsou tlakové nádrže na vodík vybaveny různými bezpečnostními prvky, jako jsou přetlakové ventily. Tyto prvky pomáhají zabránit roztržení nebo prasknutí nádrže v případě přetlaku.

Celkově jsou tlakové nádrže na vodík důležitou součástí infrastruktury potřebné pro skladování a přepravu plynného vodíku a hrají zásadní roli při vývoji a zavádění technologií vodíkových palivových článků.

Tlakové nádoby lze použít jak pro stacionární skladování, tak pro mobilní skladování vodíku. Pro stacionární aplikace se obvykle používají bezešvé ocelové lahve vyrobené z nízkouhlíkové nebo legované oceli. Vyrábějí se v širokém rozsahu objemů podle plánovaného použití.

U mobilních aplikací se obvykle používají kompozitní tlakové nádoby. Vyrábějí se v objemech od desítek litrů do zhruba 300 l. Typický provozní tlak je 350 barů, u nejnovějších aplikací 450 až 700 barů.

Zásobníky o délce 12 m a vnějším průměru přibližně 80 cm lze použít jako nádrže pro plnicí stanice vozidel na vodíkové palivo nebo jako nádrže pro přebytky energie z obnovitelných zdrojů (Vodíková strategie České republiky, 2021, s. 111).

Za výhodu se považuje skutečnost, že se jedná o ověřenou technologii, která splňuje všechny zvyšující se požadavky na skladování vodíku. Je vhodná pro skladování malého množství při nepravidelných dodávkách. S rozvojem vodíkových technologií se podmínky pro skladování vodíku budou dramaticky zvyšovat. Otázkou zůstává, zda současný vývoj technologií nezpůsobí pokles potřeby skladování a přepravy vysokotlakého vodíku. Nevýhodou tlakových nádrží mohou být jejich bezpečnostní aspekty a technologické limity jako například tlak, materiál nebo objem tlakových lahví (Vodíková strategie České republiky, 2021, s. 111-112).