Vzhledem k rychlému rozvoji elektromobily a sní související infrastruktury se nabízí srovnání tohoto druhu pohonu a pohonu na vodík. Přestože se této problematice věnují konkrétní moduly, je dobré zmínit zde alespoň základní informace.

            V oblasti osobních vozidel je hlavní výhodou pohonu na vodík doba plnění, která dle typu vozidla a plnící stanice bývá v řádu jednotek minut (5-10 min). Další výhodou je, že vozidlo s palivovým článkem nemusí vozit tolik akumulátorů, takže je lehčí než vozidlo s čistě elektrickým pohonem. Nižší hmotnost se projevuje větším dojezdem, který je u vozidel na vodík téměř srovnatelný s dojezdem vozidel se spalovacím motorem na fosilní paliva (cca 450–700 km). Jako jedna z výhod elektromobilů je možnost dobití akumulátorů v domácích podmínkách. Tato výhoda je ovšem závislá na instalaci dobíjecího zařízení a nutnosti vlastního parkovacího stání. Největší nevýhoda osobních vozidel s pohonem na vodík v porovnání s elektromobily je zatím v nedostatečné síti plnících stanic i malé nabídce osobních vozidel s pohonem na vodík.

Další oblastí dopravy, kde je možné využívat vodík jako palivo je zejména silniční nákladní doprava, městská hromadná doprava, pracovní a manipulační stroje a železniční doprava. V těchto oblastech se využití vodíku jako zdroje energie jeví jako efektivnější než pohon čistě elektřinou. Hlavní výhodou pohonu na vodík je výrazně nižší hmotnost těchto vozidel, rychlost plnění a jednodušší budování plnící stanice oproti dobíjecí stanici s potřebným výkonem.

Kontrolní otázky:

1)      Kde a kdy byla otevřena 1. plnící stanice na vodík na světě? [Reykjavik, 2003]

2)      Jaká země měla v roce 2021 největší počet plnících stanic na světě? [Japonsko; 154]

3)      Uveď alespoň dva výrobce osobních automobilů, kteří sériově vyrábí vozidla s pohonem na vodík. [Hyundai, Toyota, Honda]