Alternativní cestou, která by mohla výrazně zvýšit množství přepravovaného vodíku, je jeho zkapalnění. Kapalný vodík je skladován při teplotě -253° C. S tím souvisejí zvýšené nároky na použité materiály a vysoké energetické nároky na zkapalnění, zásadní nevýhodou je tedy ztráta kolem 40 % energie při samotném zkapalňování (Devinn, Irena).

Další možností, jak zvýšit přepravovaný objem vodíku je jeho zkapalnění. Kapalný vodík je skladován při teplotě - 253°C. S dosažením takto nízké teploty souvisí vysoké energetické náklady na zkapalnění a dále vysoké nároky na materiály pro skladování zkapalněného vodíku. Při zkapalňování dochází ke ztrátě až 40% energie uložené ve vodíku. [19] Výhodou tohoto druhu přepravy je možnost přepravení velkých objemů vodíku na značné vzdálenosti (do doby, než se vybudují vhodné plynovody). Nevýhodou je energetická náročnost a v případě silniční přepravy riziko dopravních nehod. [19]