ROZDĚLENÍ PODLE DRUHU VOZIDEL
1) Osobní automobily
2) Nákladní automobily
3) Autobusy
4) Ostatní vozidla
Konstrukce vodíkové stanice se řídí zamýšleným použitím. Tankování vodíku do osobních automobilů vyžaduje vodíkové čerpací stanice, které poskytují tlak H70 (700 barů), zatímco nákladní vozidla a další speciální vozidla v současné době obvykle vyžadují vodíkové čerpací stanice H35 (350 barů). Pro použití v nákladních vozidlech by se v budoucnu mohl používat také kapalný vodík; výhodou je vyšší hustota energie kapalného vodíku. Kapalný vodík se plánuje skladovat ve vodíkové nádrži s využitím nejmodernější technologie. Autobusy s palivovými články jsou stále populárnější, protože tyto typy vodíkových vozidel mají vysokou spotřebu vodíku, která je předvídatelná. Flotila několika vodíkových autobusů může ospravedlnit investici do vlastní vodíkové čerpací stanice. Spotřebu vodíku lze vypočítat a stanici lze pravidelně zásobovat. Vodíkové autobusy s palivovými články v současnosti skladují vodík při tlaku 350 barů. Vozidla pro vnitropodnikovou dopravu využívají především technologii 350 barů, protože takový systém skladování vyžaduje menší investice a na rozdíl od osobních automobilů lze plánovat a provádět pravidelné doplňování paliva ve stanici vybudované v blízkosti všeobecné provozní základny (např. mimo závod nebo uvnitř závodu). Ostatní druhy dopravy, jako jsou vlaky, tramvaje nebo dokonce letadla, mohou mít plnicí stanice vodíkového paliva v depu nebo hangáru. [26]