Vodík je možné přepravovat stávajícím plynovodem tak, že se plynovod upraví pro přepravu vodíku. Toho lze dosáhnout snížením tlaku v potrubí, zvýšením tloušťky stěn potrubí, aby odolalo vyšším tlakům vodíku, a přidáním materiálů specifických pro vodík do potrubí, aby se zabránilo korozi. Proces úpravy stávajícího plynovodu pro přepravu vodíku se nazývá "repurposing".

Tento proces zahrnuje řadu kroků, včetně:

·         Vyčištění a pročištění potrubí: Potrubí musí být před přepravou vodíku vyčištěno a zbaveno zbytků zemního plynu nebo jiných nečistot.

·         Kontrola potrubí: Potrubí musí být zkontrolováno, zda na něm nejsou závady nebo poškození, které by mohly ohrozit jeho integritu při přepravě vodíku.

·         Provedení nezbytných oprav: Jakékoli závady nebo poškození zjištěné při kontrole musí být před použitím potrubí pro přenos vodíku opraveny.

·         Úprava provozu potrubí: Provozní tlak a průtok v potrubí může být nutné upravit tak, aby umožňoval přenos vodíku.

·         Přidání infrastruktury specifické pro vodík: Potrubí může být nutné vybavit další infrastrukturou, například čerpadly a kompresory specifickými pro vodík, aby se usnadnil přenos vodíku.

·         Zajištění bezpečnosti: Pro zajištění bezpečného přenosu vodíku potrubím je důležité zavést bezpečnostní opatření, jako je instalace detektorů vodíku a systémů nouzového vypnutí.

·         Výměna přístrojového vybavení elektrického zařízení třídy ATEX IIC ve vodíkovém závodě/potrubí.

Jednou z možných výhod využití stávajícího potrubí pro přepravu vodíku je úspora času a peněz ve srovnání s výstavbou nového potrubí speciálně pro vodík. S novým využitím potrubí pro přepravu vodíku jsou však také spojeny určité problémy a rizika. Je například důležité pečlivě posoudit stav potrubí a zajistit, aby bylo vhodné pro přepravu vodíku. Je také důležité vzít v úvahu dopad na místní komunitu a životní prostředí během procesu opětovného využití.

The European Hydrogen Backbone (EHB) počítá s tím, že 75 % vodíkové distribuční sítě by mělo vycházet ze stávající infrastruktury, zbývajících 25 % bude nutné vybudovat. EU počítá s nedostatkem čistého vodíku minimálně do roku 2030, což bude znamenat nutnost importu vodíku. (Galík, 2021, s. 62).

Jakýkoliv stát by neměl být závislý na dodávkách energie z jednoho státu. Vodík může pocházet z mnohem více zemí než zemní plyn. Díky tomu je dovoz méně geopoliticky závislý.